Skip Navigation Links

Reference

Začínám se mít ráda

5.3.2010

Vážená paní Milotová,

Máme se moc dobře, krásně se vše rozbíhá, Syn (5 měsíců) mě krásně vede, jsme na sebe naladění každým dnem více a více. Je to báječné zrcadlo a báječný učitel v našem seberozvoji.

Popravdě po druhém sezení u Vás jsem byla úplně odrovnaná, zasáhlo mě to v mém zranění, které potřebovalo ven, pro mě to byla hodně bolavá cesta, ale mělo to tak být a bylo to tak správné. Šla jsem druhý den se synem na kraniosakrální terapii, opravdu báječně načasované, připadala jsem si, že jsem padla na totální dno, že za nic, ale opravdu za nic nestojím, Po této jemné a láskyplné terapii jsem se rozhodla. Rozhodla jsem se, že tu zůstanu, že skutečně budu žít a skutečně budu následovat "svůj život". Nevím, možná po tak tvrdém pádu, bych se nerozhodla.

Chci Vám poděkovat, odblok a konstelace, byly pro mě skutečně tak stěžejní. Po otevření toho "živého a bolavého" při druhém sezení padla na Vaši hlavu nejedna nehezká myšlenka a pár tvrdých slov, za což se omlouvám. Ve skutečnosti patřily tomu zapletenci mezi rodinnými příslušníky. Při konstelaci padlo pár vět, které jsem měla pronést, které jsem zpětně vůbec nemohla strávit, přijmout, zranily mě, ale jak jsem psala, byly pro mě katapultem, měly zaznít, i když bolely.

Uvědomila jsem si čemu ve svém životě říct NE, čemu ANO, co si zakazuji a kam se z nějaké závislosti ženu, co ve skutečnosti vlastně ani nechci, co nevychází z mých potřeb.

Od té doby jsem u sebe vyčistila tolik stěžejních věcí, někdy žasnu, co všechno tam bylo nahromaděno. Spousta ještě určitě je, ale teď už jsou to jen a jen mé pocity, týkající se mě, ne mých rodičů, mých předků a zapletenců. Mám obrovskou radost, že se mi podařilo rozplést náš opravdu zamotaný systém a porozumět mu, bez toho jsem nebyla schopná odpustit z hloubky duše a přijmout.

Začínám se mít ráda, opravdově, ne "na oko", začínám věřit svým pocitům, začínám děkovat skutečně, skutečně jsem vděčná za svůj život a přijala jsem, že životní zkouška, která mě potkala formou odchodu mé maminky, byla pro mě, naši rodinu, skutečným darem. Objevuji v sobě ty schopnosti, které druzí nazývali přecitlivělostí a začínám si jich vážit, tím objevuji jejich hloubku, jejich pravdivost a sílu své intuice.

Moc děkuji, jste pro mě dalším zásadním člověkem na mé cestě.

A z čeho mám opravdu velkou radost, nebojím se zakřičet, miluji svůj hlas, hlasivky byly opravdu hodně "ochablé" :-) mluvím nahlas :-) úžasné.

S díky,úctou a přáním hezkého dne,

Mějte se krásně, určitě jsme se neviděly naposledy.

Lenka, Praha

© 2010 - 2016 Romana Milotová
Kontaktní formulář | Kontakt | Mapa serveru | romana(at)vykrocenidozivota.cz